Co se Petru Hladíkovi podařilo v životním prostředí?

4. 10. 2022 | Brno

Moderní město by mělo nabízet mnohem více než jen obchody a pracovní příležitosti. Mělo by být hlavně domovem se zdravou a bohatou přírodou. Na tom jsem pracoval uplynulé roky v Brně a mám radost, kolik se toho podařilo nastartovat. Několik zásadních projektů, které jsem inicioval nebo rozpracoval jako první náměstek brněnské primátorky nebo místopředseda KDU-ČSL pro životní prostředí jsem pro vás sepsal níže.

Řadu inovativních projektů se mi podařilo prosadit a realizovat díky skvělému týmu kolegů, které jsem měl na Odboru životního prostředí nebo v městských společnostech SAKO Brno, Lesy města Brna, Veřejná zeleň města Brna, Teplárny Brno apod. Když se podívám zpátky, mám z naší společné práce opravdu radost. Všem vám za to patří velké díky.

Ekodotace

V roce 2019 se nám v Brně podařilo zahájit projekt tzv. ekodotací, systém podpory pro občany a organizace v ekologických projektech a opatřeních.

Významný úspěch mají hlavně dotace na zelené střechy, které jsme začali podporovat jako první město v České republice. V Brně už se jich realizovalo přes dvě stě, každý rok se v tomto programu rozděluje cca 20 milionů korun. S podporou zelených střech jsme také vyhráli ocenění Chytrá města 2021 a Energy Globe.

V rámci ekodotací podporuje město také ozelenění vnitrobloků, zachytávání dešťovky, slevu na MHD nebo ekovýchovu. Více na https://ekodotace.brno.cz/. 

Energeticky soběstačné Brno

V Brně jsme zahájili cestu k energeticky soběstačnému městu ještě před začátkem energetické krize a v mnohém jsme tak napřed. V současné chvíli je pro nás dosažení soběstačnosti možné už v roce 2027 na základě několika lokálních zdrojů.

Prvním z nich je, snad už v této době ne překvapivě, odpad. Nic není odpad. V Brně se ho proto snažíme maximálně recyklovat, k tomu nám pomůže moderní plně automatická dotřiďovací linka, která je v takovém rozsahu první v Česku. Pomocí různorodých ReUse aktivit se snažíme dát vyhozeným věcem nový život, do budoucna uvažujeme o výrobě vlastního městského mobiliáře. Odpad je i stěžejní energetickou surovinou. Ve spolupráci se SAKO Brno jsem proto inicioval výstavbu třetího kotle na bezemisní spalování odpadu v Brně.

Dalším zdrojem energie je fotovoltaika. Plán na osazení 500 střech městských budov jsme vytvořili v roce 2021 a ve stejném roce se první panely už realizovaly. Cílem je vytvořit městskou solární elektrárnu. Zároveň se mi podařilo získat podporu dalších subjektů ve vedení města Brna, abychom jednotně usilovali o potřebnou legislativu k umožnění rozvoje komunitní energetiky. Díky tomu by se do sítě mohli zapojit i sami občané, instituce nebo firmy působící v Brně.

Systematicky se začal také třídit bioodpad s cílem jeho následného energetického využití. Připravujeme stavbu metropolitní bioplynové stanice, která dokáže z gastroodpadu vyrábět bioplyn pohánějící vozy hromadné dopravy. Pilotní projekt autobusu na bioplyn byl realizován právě v Brně. Mimo jiné jsme podpořili i testování využití vodíku pro ukládání přebytků energie.

S příchodem energetické krize jsme hledali další možnosti, jak zajistit Brnu do budoucna energetickou soběstačnost. Přišel jsem s myšlenkou velkého tepelného čerpadla, které využívá energii z odpadních vod, po vzoru severských měst Malmö, Stockholm apod.

 

Nové parky pro Brno

Nové parky pro Brno je systém podpory pro městské části na vybudování padesáti nových parků v Brně. Projektem Nové parky pro Brno pomáhá město městským částem s vypracováním studií i samotnou realizací, a první realizace už jsou hotovy. Lokality si vytipovávají samy městské části. Díky programu Nové parky pro Brno vznikají ve městě desítky nových zelených ploch a prostorů k rekreaci.

Zdroj vizualizace: KAM Brno

Protipovodňová opatření na řece Svratce a Svitavě

Po šestnácti letech přešlapování na místě se podařilo zahájit realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření na řece Svratce uvnitř Brna v celkové délce tří kilometrů. Poslední tři roky jsme na tom intenzivně pracovali spolu s Kanceláří architekta města Brna, stavba začala v lednu 2022. Protipovodňová opatření zejména ochrání Brno před velkou vodou, umožní také bydlení v místech, kde se nyní kvůli chybějícím opatřením stavět nemůže, a také vzniknou kolem řeky nové parky, cyklostezky a náplavka.

Uhlíkově neutrální v roce 2050. Brno se jako první město přihlásilo k závazku razantně snižovat emise CO2

V roce 2019 za mého působení jako prvního náměstka s gescí životního prostředí Zastupitelstvo města Brně odhlasovalo jako první město v ČR, že chce být do roku 2050 uhlíkově neutrální.

K tomu byl přijal konkrétní Akční plán SECAP udržitelné energetiky a klimatu a město Brno si stanovilo jasný cíl snížit emise CO2 o 40% do roku 2030. Do tvorby akčního plánu se zapojila i veřejnost.

Na plán navázalo také Memorandum o spolupráci ke snižování emisí CO2. Díky němu se podařilo zapojit více jak 50 velkých firem a institucí do snahy města snížit emise CO2. Za tuto spolupráci ke zlepšování životního prostředí získalo Brno ocenění Chytrá města 2021.

V návaznosti na akční plán byla spuštěna dlouhodobá kampaň Připrav Brno, která má za cíl informovat veřejnost o stavu životního prostředí, seznámit je s projekty města, které vedou k jeho adaptaci na změny klimatu a motivovat je také k přírodě blízkým opatřením.

Více o Akčním plánu ZDE.

Více o kampani Připrav Brno ZDE.

Energetický management

V systému Energy Broker, který je hlavním nástrojem energetického managementu, je již zavedeno přibližně 98% organizací, budov a odběrných míst, jejíchž vlastníkem je Statutární město Brno. Certifikaci dle ISO normy 50 001 má uděleno 138 budov v majetku města Brna. Centralizovaného nákupu energií se účastní 114 organizací. Ty tvoří 75% veškerého odběru energií (elektřina a zemní plyn) města Brna a jeho městských částí a příspěvkových organizací.

Autobusy na vodík nebo bioplyn

Stál jsem také u zahájení podpory výzkumu a testování využití vodíku v dopravě a energetice. V Brně se odehrává výzkum v celé řadě odvětví, ne náhodou se o něm mluví jako o středoevropském Silicon Valley. Domluvili jsme se proto se společnostmi Unipetrol, Škoda Electric a Dopravní podnik města Brna na spolupráci při testování prvního autobusu na vodíkový pohon.

Není to poprvé, kdy vedení města Brna podpořilo inovativní řešení v oblasti pohonu veřejné dopravy. V minulosti zde probíhal pilotní provoz autobusu poháněného bioplynem vzniklým z odpadních kalů. Tento projekt se povedl a v Brně se počet autobusů na BioCNG bude rozšiřovat.

Za poslední 4 roky se také na území Brna podařilo vybudovat a zprovoznit 50 dobíjecích stanic pro auta na elektřinu.

Revitalizace Staré Ponávky

Revitalizovat se také začala říčka Stará Ponávka. Okolo roky opomíjené řeky, která se stala spíše náhonem schovaným v průmyslových areálech, vznikají nové parky, prostor pro rekreaci a sport. První park Mariacela je již hotový, jeho název vybrali sami Brňané v anketě. Hned vedle něj v lokalitě mezi Dornychem, Škrobárenskou a Kalovou vznikne další park Revitalizovat celou lokalitu se daří díky spolupráci se soukromými investory, kteří umožnili otevřít břehy řeky široké veřejnosti a upravit je na nové parky.

Ústavní ochrana vody a půdy

V roce 2019 jsem zahájil debatu o ústavní ochraně vody v rámci KDU-ČSL a inicioval petici Voda nad zlato, kterou podepsalo 20 tisíc občanů. Vodu obhajujeme jako národní zájem a její ochrana by podle nás měla být zakotvena přímo v Ústavě ČR. Tato ochrana by vyjasnila, že při střetu dvou veřejných zájmu je prioritním zájmem ochrana a dostupnost pitné vody. Díky ní by bylo také možné vyvarovat se znečištění vody z průmyslu, skládek nebo zemědělství. 

Více o ústavní ochraně vody jsem napsal například ZDE.

Tvorba programu koalice SPOLU v oblasti životního prostředí

Když se psal program koalice SPOLU, podílel jsem se na tvorbě programu v oblasti životního prostředí a vyjednával i vládní program v této oblasti. Na přípravě programu spolu se mnou pracovalo více než dvacet členů odborné komise KDU-ČSL pro životní prostředí, Anna Hubáčková, Jitka Seitlová, Libor Ambrozek a další. Do přípravy se podařilo zapojit i odborníky z univerzit, neziskových organizací a lidi přímo z praxe. Všem tímto moc děkuji za spolupráci. Myslím, že jsme odvedli kus dobré práce, kterou ministryně Anna Hubáčková následně začala uvádět v realitu. Za to moc díky.