Na seznam nejohroženějších kulturních památek se vila významného brněnského stavitele Josefa Arnolda zapsala v roce 2012. Byla tehdy v žalostném stavu, kvůli kterému byl i ukončen provoz školky. Vůbec první školky, která začala v Brně fungovat. Přesně v tuhle chvíli jsme spolu s Miriam Kolářovou začali usilovat o její záchranu.
Za okny Arnoldovy vily běží dějiny Brna už přes sto padesát let. Takový příběh má jen málokterý dům v Brně i v Česku. Navíc s takovými sousedkami jakými jsou vila Tugendhat a vila Löw-Beer. V Arnoldově vile žil Kornelius Hože a Cecilia Hože, teta Grety Tugendhat a sestra továrníka Alfreda Löw-Beera. Vila byla místem, kde setkávali významní obyvatelé nejen moravské metropole.
Vše změnila válka. Cecilie Hože byla deportována do Terezína, kde zahynula. V koncentračním táboře Majdanek také zemřel její syn Max s manželkou Bedřiškou, zatímco vilu zabralo gestapo.
Opuštěná vila začala po válce sloužit jako mateřská školka, kterou děti kvůli havarijnímu stavu budovy musely opustit v roce 2013. Díky tomu, že tu byla školka, která byla v neustálém provozu, nezměnily se nijak dispozice domu. Kromě sociálních zařízení zůstal prakticky dochovaný v původním stavu.
Při stavebně-historickém průzkumu se podařilo najít řadu původních prvků, třeba dlažby nebo okenní kování a odborníci zkonstatovali, že vilu lze zachránit. Náklady na opravu překročí 100 milionů korun. Významnou část ale pokryje dotace. 38,5 milionu se podařilo získat z norských fondů a další prostředky půjdou z národních fondů i zejména od města Brna.
Za těch deset let, co jsem o její záchranu bojoval několikrát hrozilo, že se vila prodá, než aby se opravila a dále sloužila lidem. Všechno se ale podařilo vyřídit a zejména sehnat finanční prostředky, a tak se vila dočká kompletní rekonstrukce, a po ní i návratu ke své historii a účelu. Nebude sice sloužit k bydlení, ale lidé se tu budou znovu potkávat při nejrůznějších příležitostech. V přízemí se budou konat přednášky či diskuse. Zejména tu pak vznikne Centrum dialogu, jež se zaměří na témata česko-německo-židovských vztahů. V plánu je i kavárna, stálá expozice o historii vily, prostory pro krátkodobé výstavy, badatelna či archiv.
Cílem opravy je zachování maximální možné autenticity a obnova do původního stavu, proto se budou důležité kroky rekonstrukce konzultovat s Národním muzeem umění, architektury a designu v Oslu. Dlouhá svažitá zahrada vily bude přes den přístupná a umožní průchod mezi Drobného a Černopolní ulicí. Projekt rekonstrukce počítá také s celkovou obnovou zahrady. Návštěvníkům se tak zpřístupní část vnitrobloku a podpoří se tak potenciál už teď velmi krásného místa. Tři vily spojené kořeny a i osudy svých původních majitelů se tak opět symbolicky propojí a budou připomínkou rozmanité historie našeho Brna a jeho obyvatel.