Vláda předložila k projednání dlouho slibovanou tzv. suchou novelu vodního zákona. Ta však dostatečně neakcentuje ochranu vodních zdrojů. Obce na Hodonínsku se obávají, že plánovaná těžba štěrkopísku v těsné blízkosti tamního vodního zdroje, způsobí nevratné škody na kvalitě tamní vody. Lidovci proto chtějí dále bojovat o zakotvení ochrany vody do Ústavy, aby veřejný zájem ochrany vody byl vždy ve sporných situacích upřednostněn.
„Novela naprosto nesplnila naše očekávání a vůbec neakcentovala význam vody jako strategické a nenahraditelné složky životního prostředí. Proto KDU ČSL přišlo s iniciativou zakotvení významu vody a její ochrany do ústavy. Bohužel vláda toto zamítla a tvrdí, že hledá řešení pomocí konzultací s ústavními právníky. Výsledek tak může přijít buď pozdě anebo dokonce vůbec,“ uvedla senátorka Anna Hubáčková.
Příkladem rozporů slov a skutků je problematika Hodonínska a ochrana 5. největšího zdroje pitné vody v ČR Bzenec, který ohrožuje těžba štěrkopísků přímo nad vodním zdrojem.
Ačkoli vláda již v roce 2012 schválila ministerstvem ŽP předloženou Státní politiku životního prostředí ČR, schválila v roce 2016 její aktualizaci, v níž se zdůrazňuje princip prevence a princip předběžné opatrnosti při ohrožení podzemních zdrojů vod v důsledku zvyšování těžby štěrkopísků.
„Ministerstvo životního prostředí prakticky jedná přímo v rozporu s touto strategií a vládním dokumentem. Svým stanoviskem EIA totiž schválilo těžbu štěrkopísků, mimo jiné i proto, že voda i nerostné bohatství jsou rovnocenně předmětem veřejného zájmu, alespoň dle příslušných složkových zákonů,“ dodal starosta obce Josefov Vojtěch Pospíšil.
Josefov leží v oblasti, která patří mezi nejsušší místa v České republice a znečištění jediného zdroje pitné vody by pro ni měla fatální důsledky.
„Oblasti mezi Strážnicí a Bzencem se říká Moravská Sahara. Je to jedna z nejsušších oblastí v Česku. Přesto desítky metrů pod povrchem země je ukryto obrovské podzemní jezero s mimořádně kvalitní pitnou vodou. V oblasti je čtyřicet vrtů, které zásobují vodou přes sto tisíc lidí. Soukromá firma tady však bude těžit 200 tisíc tun štěrku ročně. Podle vodohospodářů je to obrovské riziko pro podzemní vodu. Podle nás by v tomto sporu měla být pozice státu zcela jasně na straně vody, protože štěrku se nikdo z nás nenapije. A přesně k tomu nám může pomoci ústavní ochrana vody. Je nutné ukázat, že ochrana vody je na prvním místě, bohužel podle současných zákonů to takto nelze,“ uvedl místopředseda KDU-ČSL pro životní prostředí Petr Hladík.
Lidovci tak chtějí pokračovat ve snaze o zakotvení ochrany vody do Ústavy.
„Pokud v době prohlubujícího se sucha neumíme ochránit vodní zdroje a pokud zdůraznění veřejného zájmu na ochranu vody není ani v nově navrhované novele zákona o vodách, je naší povinností na toto nejen upozornit, ale předložit návrhy na rychlé řešení a vrátit na program jednání náš návrh na ústavní ochranu vody,“ zdůraznila Hubáčková.