Na výstavbě bioplynové stanice v Brně se kromě města Brna bude podílet městská společnost SAKO Brno a společnost SUEZ CZ. Vzájemnou spolupráci na výstavbě bioplynové stanice stvrdí ve společném memorandu. Stanice bude sloužit k výrobě bioplynu z biologicky rozložitelného odpadu a gastro odpadu. Plyn pak může sloužit k pohonu vozidel svážejících odpad nebo autobusů městské hromadné dopravy.
„Skrze memorandum deklarujeme společný zájem zjistit co nejvhodnější podmínky pro vybudování zařízení pro zpracování biologicky rozložitelného odpadu v kapacitě od 10 do 20 tisíc tun ročně. Domluvili jsme se na sestavení společných týmů, které dostanou za úkol vypracovat předběžné studie proveditelnosti, včetně obchodního plánu a zhodnocení rentability projektu,“ uvedl 1. náměstek brněnské primátorky Petr Hladík.
Memorandum počítá s vytvořením společné korporace s obchodním podílem SUEZ CZ ve výši 49 % a SAKO Brno 51 %, do níž SUEZ CZ převede vlastnická práva k Centrální kompostárně Brno, oproti tomu město poskytne pro výstavbu stanice pozemek v sousedství kompostárny a současně prozkoumá možnosti zajištění svozu gastro odpadů na svém území. V prvním roce provozu bioplynové stanice by se SUEZ CZ zavázalo zabezpečit dodávky bioodpadu pro anaerobní digesci v množství minimálně 7 000 tun, které bude další čtyři roky navyšováno vždy o 1 000 tun ročně.
„V takto pojaté koncepci spolupráce více subjektů vidím synergii nejen v tom, že kompost budeme moci obohacovat digestátem, ale také v tom, že výrazně omezíme množství odpadu, které dnes končí v kanalizační síti. To výrazně zvýší její životnost, o snížení počtu populace potkanů, kteří výraznou měrou přispívají k ničení kanalizační sítě, ani nemluvě,“ zdůrazňuje Filip Leder, předseda představenstva akciové společnosti SAKO Brno.
Brno patří k poslednímu většímu městu republiky, které systematicky nevyužívá biologický odpad. Podle náměstka Hladíka přitom město a okolí disponuje dostatečným potenciálem k výrobě bioplynu z hlediska množství obyvatel, provozů stravovacích zařízení i odpadů z potravinářské produkce a sítě supermarketů. Biologicky rozložitelný komunální odpad tvoří významnou složku směsného komunálního odpadu.
„Nedávno zveřejněný průzkum připravený společností SAKO Brno a brněnskou Mendelovou univerzitou poukázal na to, že v brněnských popelnicích končí až 30 % potravin. S připočtením odpadu ze zahrad se obsah typické popelnice skládá dokonce až z 50 % bioodpadu,“ dodal Leder.
Dostupné množství gastro odpadu v Brně se odhaduje přibližně na necelých 11 tisíc tun a spolu s dalšími využitelnými odpady jako např. papír, textil, dřevo, odpad ze zahrad a parků, kaly z čistíren, bioodpad ze směsného komunálního odpadu a odpad z tržišť je konečné číslo výhledově zpracovávaného materiálu ještě jednou tak vysoké.
„Stále častěji se pohříchu potkáváme s tím, že biologicky rozložitelný odpad je pálen na zahradách, končí ve směsném odpadu či kanalizační síti. Získávaný bioplyn se dá využít pro pohon kukavozů i pro autobusy městské hromadné dopravy, což by znamenalo výraznou ekologizaci dopravního provozu města. Při variantě 25 tisíc tun bioodpadu ročně bychom byli schopni pohánět vyrobeným bioplynem 75 autobusů, což je skoro polovina ze všech autobusů dopravního podniku,“ dodal Hladík.
Brněnská bioplynová stanice bude založená na metodě mokré fermentace. Podobná technologie o kapacitě 10 tisíc tun ročně je v provozu ve Vyškově, kam se nyní sváží bioodpad z Brna. Pro jihomoravskou metropoli by stanice a s ní spjaté využití biologicky rozložitelného odpadu kromě ekonomických výhod mohla přinést také nezanedbatelný ekologický aspekt.
Předběžné kalkulace investice do brněnské bioplynové stanice je 190 milionů ve variantě 10 tisíc tun bioodpadu za rok a 240 milionů pro variantu 20-25 tisíc tun bioodpadu za rok.